Historie lyžování v TJ

Václav Hejduk, 1984

Lyžařský oddíl Lokomotivy Teplice byl založen v roce 1954 a na rozdíl od jiných oddílů si zachoval svoji příslušnost k mateřské jednotě dodnes. Vrátil jsem se tehdy z dlouhodobého vojenského cvičení, kde jsem zastával funkci tělovýchovného náčelníka útvaru, a to neuniklo tehdejšímu předsedovi vznikající jednoty DSO Lokomotivy Teplice, který mne požádal o spolupráci. Poněvadž jsme měli nedostatek členstva z řad železničářů, převzali jsme patronát nad teplickou průmyslovkou, která kromě svých žáků dala k dispozici i skromnou tělocvičnu. Nejvíce průmyslováků, přesně 10, mělo zájem o lyžování, byl tedy založen lyžařský oddíl, který jsem dostal na starost. Kromě toho mi bylo svěřeno několik atletů a oddíl 2 cyklistů. Zastával jsem tehdy v jedné osobě funkci vedoucího oddílu, hospodáře, jednatele, cvičitele i trenéra a kromě toho jsem ještě aktivně závodil. Jeden ze studentů – Tomášek – byl poslán do kursu rozhodčích a šesti chlapcům, kteří chtěli závodit v běhu na lyžích, byly zakoupeny běžky a lyžařské boty. Prvními závodníky, kteří kromě mne a mojí manželky hájili barvy Lokomotivy Teplice v běhu na lyžích, byli muži Klein, Ivacič, Pompe, Kryštof a Libor Žižka, dorostenec Matalík a ve sjezdových disciplinách muž Zdeněk Dřevěný a dorostenci Josef Holický a Dvořák.

Situace se změnila již ve druhém roku existence našeho oddílu, kdy k nám bylo začleněno několik jiných lyžařských oddílů, které ve svých mateřských jednotách živořily. Byly to Tatran Teplice, Slavoj Teplice a později PDA Severostav Teplice. Značně se tím rozšířila členská základna a kádr funkcionářů, takže mohl být zvolen první výbor oddílu ve složení: Hejduk, Kušička, Lochman, Břízová. Již tehdy jsme se museli starat o zajištění finančních prostředků pro závodní činnost. Měli jsme k dispozici pouze starý lyžařský vlek Laso-kablo, který však sloužil pouze závodníkům a členům, takže jsme byli nuceni pořádat různé večírky a zábavy, abychom si přivydělali. Vůbec prvními závodníky, kteří se objevili na závodních listinách i ve výsledcích celostátních závodů, byli: Švarcová, Hejduková, Novotná, Holický a Zemánková. Bylo to v roce 1956 a hned o rok později v roce 1957 se začalo s budováním lyžařského areálu v Mikulově a dá se říci, že se dosud nepřestalo. Postupně se rozšiřovala stará sjezdovka z Bouřňáku do Mikulova, spravil se starý lyžařský vlek Leso-kablo, který sloužil 15 let, byl instalován lyžařský vrátek nejdříve na Vitišce, později na Vyhlídkové louce na Bouřňáku. Postaven byl malý vlek na louce v Mikulově a začalo se upravovat koupaliště v Mikulově. V roce 1960 jsme se pustili do větších akcí: výstavba slalomového svahu, výstavba nového lyžařského vleku z Mikulova na Bouřňák, instalace 3 malých vleků v Mikulově, stavba Fofrníku, Karlštejna, hřiště, osvětlení slalomového svahu a kolečka pro běžce atd. Všechny tyto akce se neobešly bez nesmírného úsilí našich členů a jejich obětavosti. Ročně odpracovali až 400 hodin brigádnických hodin, což je ve srovnání s dnešní pracovní morálkou některých našich členů neuvěřitelné.

Mezi nejagilnější pracovníky tehdy patřili: Jan Kušička, Jaroslav Walter, Jiří Machotka, Alois Malý, Zdeněk Král, Julius Hőnig, Václav a Dagmar Hejdukovi. Další etapou výstavby byl Bouřňák-jih. Byla rozšířena sjezdovka a postaven lyžařský vlek s horní a dolní stanicí. Na této akci mají největší zásluhu naši členové – chataři z Nového Města pod vedením Fredy Podlogara. Současně probíhaly úpravy a rekonstrukce strážního domku v Novém Městě, který zásluhou běžeckého kolektivu vedeného tehdy ing. Jeleneckým se stal důstojným stánkem našich běžců. Poslední akcí, která byla uskutečněna za mého vedení, byla v roce 1974 výstavba turistické sjezdovky z Bouřňáku do Mikulova.

Náš lyžařský oddíl byl pověřen uspořádáním několika význačných závodů, které byly vysoce hodnoceny. V roce 1960 byl pořadatelem krajské spartakiádní soutěže ve sjezdových disciplinách, od roku 1958 pořádal celkem 12 ročníků Teplického obřího slalomu a od roku 1961 osm osm ročníků Štítu Průboje, které byly vypisovány jako celostátní kontrolní závody dospělých za účasti našich reprezentantů. Z vrcholných závodů nám bylo svěřeno v roce 1965 uspořádání přeboru dorostu ČSSR dorostu ve slalomu a obřím slalomu a v roce 1981 přebor ČSR žactva ve sjezdových disciplinách. Kromě těchto význačných závodů pořádáme každoročně nejméně jeden závod krajského významu, okresní přebory ve sjezdových disciplinách a střídavě s Baníkem Osek i okresní přebory v běžeckých disciplinách. Uskutečnili jsme rovněž několik vrcholných resortních přeborů učňovského dorostu ministerstva dopravy, hornictví a energetiky, lesnické a zemědělské mládeže. Naši členové se zúčastnili význačných závodů pořádaných jinými složkami jako např. Hančova memoriálu, Krušnohorské padesátky apod.

Lyžařský oddíl neslavil úspěchy pouze v budování, ale i na poli závodů. Svědčí o tom zařazení našich závodníků do státních i národních družstev:

Sjezdaři:
Josef Říha, František Bodlák, Luboš Oupický, Miloš Dlouhý, Petr Hőnig, Petr Král, Dagmar Hejduková ml., Alena Eisnerová, Radka Švábová, Marie Škuthanová, Drahuše Dlouhá, Dagmar Poláková.

Běžci:
Irena Linková – Švarcová, Jana Peterková, Radim Duda, Milan Doucha, Milan Kulda, Hana Černá.

Naši závodníci dosáhli velmi pěkných úspěchů.i jako jednotlivci. Z nich uvádím pouze ty, kteří získali titul přeborníka ČSSR nebo některou z medailí na přeboru ČSSR:

Duda Radim 4x titul přeborníka ČSSR v běhu a štafetách, 1x stříbrná medaile ve štafetách
Říha Josef 1 titul přeborníka ČSSR v obřím slalomu, 1 stříbrná medaile a 2 bronzové medaile
Hejduková Dagmar 1 stříbrná medaile a 5 bronzových medailí
Eisnerová Alena 2 bronzové medaile
Peterková Jana 1 stříbrná medaile
Novotná Dobra 1 stříbrná medaile
Doucha Milan 1 bronzová medaile
Švábová Radka 1 bronzová medaile
Machotková Jana 1 bronzová medaile
Poláková Dana 1 stříbrná medaile

Celkem získali závodníci našeho oddílu do roku 1975 26 medailí na přeborech ČSSR.

Kromě toho byly našimi závodníky získány 4 tituly mistra ČSR – 2x Škuthanová Marie a 2x Švábová Radka a 23 titulů přeborníka ČSR:
4x Duda Radim, 4x Dlouhá Drahuška, 3x Zemánková Alena, 3x Škuthanová Marie, 2x Oupický Luboš, 2x Doucha Milan a 1x Eisnerová Alena, Hőnig Petr, Svoboda Karel, Černá Hana a Pravda Rudolf.

Stříbrných medailí na přeborech ČSR do roku 1975 získali naši závodníci celkem 25 a bronzových medailí celkem 23. Kromě toho bylo získáno celkem 146 titulů krajského přeborníka.

Nebyly to jenom úspěchy jednotlivců, které nás řadily mezi přední lyžařské oddíly v republice, ale i velmi dobrá umístění v soutěžích družstev:
1966 – 1. místo v celostátní soutěži dorosteneckých družstev ve sjezdových disciplinách
1970 – 1. místo v dorostenecké lize ČSR ve sjezdových disciplinách
1967, 1969, 1970, 1978: 1. místo ve II. lize dospělých ve sjezdových disciplinách
1971 a 1979: účast v I. lize lize dospělých ve sjezdových disciplinách
1972 až 1975: jedno 10. místo, dvě 6. místa a jedno 4. místo v dorosteneckém přeboru ČSR družstev v běhu.

Zásluhy na těchto dobrých výsledcích měli trenéři sjezdových disciplin Zdeněk Král, Josef Holický, Miroslav Šlajchrt, Vlasta Fűrst, Antonín Mezera, ing. Zdeněk Dřevěný, Mil. Čabaj, Václav Belza, ing. Mikuláš Havrlík a trenéři běžeckých disciplin Ruda Peterka, Milan Homola, Horst Eckert, František Šrank, Silvestr Pravda, Josef Plecitý, Roman Lechman, ing. Vladimír Jelenecký, Dr. Libor Žižka, Miroslav Duspiva, Jaromír Kozák.

Ve výboru lyžařského oddílu se během jeho existence vystřídala spousta obětavých a schopných funkcionářů, ale nejen ve výboru, ale i v jeho komisích a při pořádání závodů. Jmenuji alespoň následující: manželé Fűrstovi, Machotkovi, Homolovi, Peterkovi, Špillerovi, Cinkovi, Vychytilovi, Antlovi, Čabajovi, Bodlákovi, Markovičovi, Nemravovi, ing. Zykmund, Míkovi, Oupický, Lonirgart, Hőnig, Podlogar, Malý Alois, ing. Elžbat, ing. Jiterský, Dr. Pilař, Krása, Z. Novotný, Dr. Dannerberg, ing. Fína, Masner, Plecháč. Z rozhodčích pak: manželé Zemánkovi, Langrovi, Novotných, ing. Hlaváček, Doucha, Karel Netolický, Drahuška Dlouhá a ze cvičitelů: Křivan, Peča, Vláďa Fűrst.

Za záslužnou činnost, kterou náš lyžařský oddíl provozuje od začátku jeho existence, obdržel v roce 1963 Cenu města Teplic III. stupně, kterou získal znovu v roce 1970. V roce 1965 získal náš oddíl první titul “Vzorný kolektiv tělesné výchovy” a od roku 1973 postupně všechny tři stupně “Vzorného oddílu”.

Z původních 12 členů má dnes lyžařský oddíl Lokomotivy Teplice 416 členů včetně žactva. Rovněž počet pedagogických kádrů vzrostl z jednoho rozhodčího na 66 rozhodčích, z toho 3 ústřední, pět I. třídy, patnáct II. třídy a 43 III. třídy. Rovněž počty trenérů a cvičitelů jsou úctyhodné. Máme dnes celkem 57 trenérů, z toho šest II. třídy, sedmnáct III. třídy a 34 IV. třídy. Cvičitelů je celkem 78, z toho 1 I. třídy, 23 III. třídy a 54 IV. třídy. Celkem tedy 201 pedagogických kádrů. Je to ovšem zkresleno tím, že někteří členové jsou zároveň trenéry i cvičiteli a jsou také případy, že mají ještě kvalifikaci rozhodčího.

V roce 1975 převzal vedení oddílu Luděk Martínek, který se zhostil svého úkolu velice odpovědně a dnes s odstupem 8 let mohu prohlásit, že jsme lepšího předsedu nemohli najít.

Teplice, březen 1984

Kontakt

TJ Lokomotiva Teplice, oddíl alpských disciplín

loko-teplice(zav)volny.cz

Zemská 818, 415 01 Teplice

723542874

Vyhledávání

Počet návštěvníků stránek

TJ Lokomotiva Teplice-oddíl alpských disciplín © 2010

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode